Blog jihočeské historie

Dvakrát nevstoupíš do jedné řeky a tak CARPE DIEM ( užívej dne )

Úvod. Bibliografie k hist. Slováků v Sedmihradsku a reemigrace.

Varia :

Salzmann Z. : Bibliografia k dejinám Slovákov a Čechov v Rumunsku. In : Slováci v zahraničí, sv.11. Martin, 1985, s.181-212, sv.13, Martin 1987, s.182-189.
Zahraniční Slováci a národné kultúrné dedičtvo. Sborník příspěvků ze semináře, který ve dnech 5.-7. 7.1980 organizovalo Oddelenie pre zahraničních Slovákov Matice slovenskej v Bratislave.

Slovenské osídlení Sedmihradska ( do r.1945 ) :

Adamík Pavel : Aspekty slovenského školstva v Rumunsku v minulosti a dnes. In : Vysťahovalectvo a život krajanov vo svete. Martin, MS,1982, s.181-189.
Auerhan J. – Turčín, R. : Češi a Slováci za hranicemi. In : Československá vlastivěda, sv.5 Stát, Praha, 1931, s.497-512.
Čechoslováci v Jugoslávii, v Rumunsku, v Maďarsku a v Bulharsku. Praha, 1921.
Československé jazykové menšiny v evropském zahraničí. Praha,1935.
Dnešní stav a budoucnost československých osad v Rumunsku a Bulharsku. 1920.
Dnešní situace československé menšiny v Rumunsku. In : Naše zahraničí, 5, 1924, s.84-90.
Granatier Anton – Třešňák Ladislav : Slováci v rumunském Rudohoří. In : Naše zahraničí, 10, 1930, s.173.
Hamaš L. : Z dejín Slovákov v RSR. Slovenské obce v Sedmihradsku – Rudohorí. In : Slováci v zahraničí, 2, 1974, s.107 – 129.
Hodža Milan : Zahraniční Čechoslováci v Maďarsku, Rumunsku a Juhoslávii. In : Naše zahraničí, 1, 1920, s.87-93.
Horváth Pavel : Dnešní stav slovenskej menšiny v Rumunsku. In : Naše zahraničí, 11, 1931, s.21-23.
Javor Pavol : Podiel Slovákov na rozvoji sklárskej výroby v Bihore. In : Slováci v zahraničí, 11, 1985, s.162-180.
Klíma St. : Čechové a Slováci za hranicemi. Praha, 1925.
Michalčáková Eva : Sťahovanie Slovákov do Sedmihradska a sposob ich života. In : Slováci v zahraničí, 6, Martin, 1980, s.159-178.
Michalčáková Eva : Vnútorná kolonizácia Sedmihradského rudohoria slovenským obyvatelstvom ( 1835 – 1918 ).Slováci v zahraničí, 7, 1981, s.176-183.
Michalčáková Eva : K zakladaniu slovenských škol v Sedmohradsku v medzivojnovém období. In : Slováci v zahraničí, 11, 1985, s.153-161.
Peroutka František : O našich krajanech v Rumunsku. Naše zahraničí, 2, 1921, s.34-36.
Týž : Československá kolonie v Rumunsku. Naše zahraničí, 2, 1921, s.145-147.
Týž : Ze života našich krajanů v Rumunsku. Naše zahraničí, 2, 1921, s.228-230.
Pokus o demografii zahraničních Čechů a Slováků. In : Československá vlastivěda,II. Národopis, 1936, s.97-139.
Porubský Juraj : Niektoré problémy slovenských menšinových škol v Rumunsku v rokoch 1939 – 1944. In : Slováci v zahraničí, 2, 1974, s.5-58.
Poznámky k prípadnému zriadeniu československého ústavu v Rumunsku alebo založeniu strednej školy československej. In : Naše zahraničí, 11, 1931, s.114-117.
Prví usadlíci Sedmohradského rudihoria. Matičné čitanie, 8, 21.7.1975, s.9.
Sirácky Ján : Sťahovanie Slovákov na Dolnú zem v 18. a 19. stor. Martin, Matice Slovenská , 1966 ( 2. vyd. 1971 ).
Sirácky Ján : Sťahovanie poddaných z východného Slovenska v 18. a v prvej polovici 19. storočia. In. : Príspevky k dejinám východného Slovenska. Bratislava 1964.
Sirácký Jan : Slováci ve svete. I-II. Martin, 1980.
Šembera Alois Vojtěch : Mnoho-li jest Čechů, Moravanů a Slováků a kde bývají. Příspěvek k ethnografii československé. Čas. muzea českého, 50, 1876, s.393-418, 647-695.
Urban Rudolf : Čechoslováci v Rumunsku. Naše zahraničí, 11, 1931, s,181-183.
Urban Rudolf : Naši v Rumunsku. Naše zahraničí, 11,1931, s.203-206.
Urban Rudolf : Čechoslováci v Rumunsku. Bucuresti, 1930.

Každodenní život slovenského obyvatelstva v Rumunsku ( po r.1945 ) :

Adamík Pavel : Aspekty slovenského školstva v Rumunsku v minulosti a dnes. In : Vysťahovalectvo a život krajanov vo svete. Martin, MS,1982, s.181-189.
Benedek Grigore : Koexistencia rozných nárečových systémov v slovenských nárečiách v stoliciach Bihor a Salaj v Rumunsku. In : Slováci v zahraničí, 2, Martin, MS, 1974, s.130-140.
Kovačevičová Soňa : Národopisné pozorovania v Rumunsku.. In : Slovenský národopis, 5, 1957, s.639-652.
Michalčáková Eva : Zvyky a obyčaje Slovákov v Bihore. Slováci v zahraničí, 8, 1982, s.107-114.
Pohled na slovenské nárečie v stoliciách Bihor a Salaj v Rumunsku. In : Slavica Slovaca, 5, 1970, s.76-96.
Rácz Juraj : U Slovákov v Rumunsku. Pod úbočiami Sedmohradských vrchov. In : Príroda a společnost, 22, 1973, č.10, s.36-40.
Sego J. : Slovenské osady v oblasti pohoria Rez ( Rumunsko ). In : Slovenský národopis, 4, 1956, s.493-500.

Reemigrace slovenského obyvatelstva do ČSR ( po r.1945 ) :

Čapka František – Slezák Lubomír – Vaculík Jaroslav : Nové osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce. Brno, Akademické nakl. Cerm s.r.o., 2005, 359 s.
Holá Věra : Osídlení šumavského pohraničí na Sušicku. In: Minulostí Západočeského kraje, 17.,1981, s.27-36.
Příchod do pohraničí, první léta života v pohraničí do socializace zemědělství. In : Český lid, 69, 1982, s.42-46.
Secká Milena : Příchod rumunských Slováků na Chebsko. Materiály k problematice novoosídleneckého pohraničí, s.2, 1982, s.74-79.
Vaculík Jaroslav : Reemigrace zahraničních Čechů a Slováků v letech 1945 – 1950. Brno, Masarykova universita, 1993.
Vaculík J. : K reemigraci a usídlování Slováků z Rumunska v pohraničí českých zemí v letech 1946 – 1949. In : Slováci v zahraničí, sv.13, Martin, 1987, s.92-109.

Etnografické a jiné průzkumy slovenského obyvatelstva v ČSR ( po r.1945 ) :

Haišman Tomáš – Heroldová Iva – Matějová Vlasta : Stabilizace, společenská a kulturní integrace obyvatelstva v pohraničních obcí v jižních Čechách a na severní Moravě. Český lid, 70,1983, s.11-34.
Matějová Vlasta : Proměny, kterými procházely jednotlivé skupiny osídlenců v rámci lokální společnosti, změny jejich materiální a duchovní kultury v důsledku integrace obyvatelstva a utváření života lokální společnosti. In : Český lid, 70, 1983, s.50-55.
Materiály k problematice novoosídleneckého pohraničí. Sv. 5, 1982. Zpravodaj koordinované sítě vědeckých informací pro etnografii a folkloristiku, Praha, 131 s.
Mušinka Mikuláš : Folklór slovenských presídlencov z Rumunska v obci Hoštka, okr. Tachov. Bratislava, 1974.
Národopisná problematika novoosídleneckého pohraničí. Český lid, 65,1978,
s.195-206.
Navrátilová Alexandra : Zanikání tradičních religijních prvků v přesídlených obcích jihomoravského pohraničí. Čas. Mor. muzea, LIX, Ethnographica, IX, 1974,
s.225-234.
Týž : K některým proměnám obřadní kultury rumunských Slováků na Znojemsku.
In : Materiály k problematice novoosídleneckého pohraničí, sv.5, 1982, s.96-115. Zpravodaj koordinované sítě vědeckých informací pro etnografii a folkloristiku ČSAV Praha.
Týž : K úloze obřadní kultury rumunských Slováků v integračním procesu novoosídlenecké obce. In : Český lid, 70, 1983, s.76-82.
Nosková Helena : Kalendářní obřadnost slovenských reemigrantů z Rumunska a její proměny v regionech západních Čech. Kandidátská disertační práce. Ústav pro etnografii a folkloristiku ČSAV Praha, 1981.
Novoosídlenecké pohraničí Čech a Moravy v letech 1945 – 1982. I. Slovenští reemigranti
z rumunského středohoří. Český lid,70,1983,č.1, 8 s.
Secká Milena : Rumunští Slováci. Zpravodaj koordinované sítě vědeckých informací pro
etnografii a folkloristiku, příloha, 6, 1978, s.46-52.
Týž : Stupeň asimilace rumunských Slováků na Chebsku. Seminární práce III. ročníku, Katedra etnografie a folkloristiky, Fil. fak. UK Praha, 1979.
Slovenští reemigranti z rumunského rudohoří. Český lid, 70, 1983, s.55-57.
Šotolová Marie : Dosavadní výsledky národopisného výzkumu rumunských reemigrantů. JSH, 48, 1979, s.73-75.
Týž : Reemigrace rumunských Slováků do jihočeského pohraničí. Materiály k problematice novoosídlenského pohraničí ( okres Prachatice ). Sv.1, 1981, s.66-71. Zpravodaj koordinované sítě vědeckých informací pro etnografii a folkloristiku Praha, sv.1, 1981, s.66-71.
Týž : Charakteristika skupiny rumunských Slováků na Prachaticku. Materiály k problematice novoosídleneckého pohraničí. Sv. 2, 1982, s.106-115. Zpravodaj koordinované sítě vědeckých informací pro etnografii a folkloristiku Praha.
Týž : Proměny v životě rumunských reemigrantů v okrese Prachatice. Materiály k problematice novoosídleneckého pohraničí. Sv. 5, 1982, s.34-40. Zpravodaj koordinované sítě vědeckých informací pro etnografii a folkloristiku Praha.

Diplomové (seminární atd. práce):

DANIEL Jan: Slovenská menšina v Rumunsku. Dipl. práce, Universita Palackého, Přírodovědecká fakulta, Olomouc, 2009, 106 s.
HRDÁ Judita: Příspěvek ke studiu materiální kultury slovenských reemigrantů z rumunského Rudohoří: Strava. FF UK Praha, Národopis.
KOCINA Jan: Poválečné osídlení pohraničí slovenskými migranty z rumunského Banátu (na příkladu jižních Čech).Dipl. práce Historický ústav Fil fak., Jih un., České Budějovice, 2008, 104 s.
Rumunští Slováci a jejich vzpomínky ( Hastrmanová Šárka, Korda Josef, Štěrba Martin ). Česko-anglické gymnázium, České Budějovice, 2001-2, práce ze středoškolské odborné činnosti.





04.06.2008 00:00:00 | 0 komentářů | stálý odkaz


Historie slovenského osídlení na území Sedmihradska.

Zajímavá je historie kolonizace zdejší krajiny, která od počátku 16.století a skoro následující tři století patřila do oblasti okupovanou tureckými vojsky, stejně tak jako převážná většina území Balkánu.
Po skončení válek o španělské dědictví obrátili Habsburkové pozornost znovu ke zbytkům uherského území obsazeného Turky. Roku 1716 vypukla nová válka. Rakouské vojsko, vedené Eugenem Savojským, dobylo Temešvár a Bělehrad a mírem v Požarevci roku 1718 získalo Banát, zbytek Slavonska, severní Bosnu se Srbskem a část Valašska. V nové válce v letech 1737 – 1739 ( už po smrti Eugena Savojského ) však Rakousko převážnou část těchto zisků opět ztratilo.
V této době došlo také k prvním snahám o kolonizaci rozsáhlého území, které tehdy bylo velmi řídce osídleno a zejména výše položené hornaté oblasti byly skoro liduprázdné. Jak uvádí odborná literatura, převážnou většinu tohoto území kolonizovali Slováci pocházející z východního Slovenska. Až v pozdější době, tj. v průběhu 19.století sem přišli Slováci i z jiných částí Slovenska.

V době kolonizace Dolní země na počátku 18. století nastaly ve velké míře masové útěky poddaných. Nejvíce jich uprchlo ze Šarišské stolice. Jen roku 1712 jich zběhlo 1836 a rok nato dalších 1145 rodin.
Krátce po obnovení trvalého míru začali lidé ze slovenských krajů osídlovat také rozsáhlé, takřka liduprázdné oblasti Dolní země, kde se vytvářely slovenské etnické ostrovy, z nichž mnohé existují dodnes, např. v Banátu a na různých místech dnešního Maďarska. V 1.polovině 18. století se tam usídlilo několik tisíc slovenských rodin.
Krajina sedmihradského Rudohoří byla osídlována až na přelomu 18. a 19.století.
Oblast Sedmihradského rudohoří se také stala novým domovem početných chudých Slováků za těžkých osídlovacích podmínek, související s povinností vytěžit nejprve staré a zarostlé lesy, a tak získat ornou půdu. Tyto kopaničářské osady patří v současnosti do žup Bihor a Salaj ( Salaš ) – podle staršího rozdělení Crisana.
Podle L. Hamaše (Slováci vo svete. I. Martin, Matica Slovenská, 1980, s.87-90 ) ve třetí čtvrtině 18. století byla kolonizace všech okrajových oblastí Uherska zdánlivě dokončena. Na samém rozmezí Uherska a Sedmihradska a mohutném pohoří bihorském, kde pramení tři řeky Kriše, zůstávalo však rozsáhlé území jeho severního výběžku Sedmihradského rudohoří nebo-li pohoří Réz. Majitelé velkých lesních komplexů v této oblasti – na severozápadě kníže Barányi, na východě baron Bánffy a Kereszegi, na jihu a ve středu území kníže Battányi – nemohli svoje bohatství dlouhý čas užívat, protože se nikdo v tomto kraji nechtěl usadit.
Až roku 1785 přišlo na výzvu knížete Barányiho do lesů v okolí Borumlacu, Verzari a dnešního Bodonoše prvních 50 slovenských rodin, kterým slíbili dobré podmínky. Nejvíce Slováků se usadilo v Bodonoši, který se stal nejstarší obcí v Sedmihradském rudohoří.
V letech 1811 – 1817 kolonizoval Slováky v rudohoří kníže Bánffy, který pozval dřevorubce a hutníky na pálení potaše z východoslovenských a středoslovenských stolic. Usazovali se na kopcích západně od Magyarpataku – nazývaném i Gemelnička a založili slovenské osady Židáreň a Novú Hutu. Bánffy dokončil kolonizaci svého majetku po roce 1820.
V třicátých letech začal kolonizovat svoje lesní pozemky kníže Battányi, kde vznikli slovenské osady Stará Huta a Sočet, čím se také dokončila původní kolonizace. Po ní následovala tzv. vnitřní kolonizace této oblasti, v jejímž rámci v letech 1830 – 1918 Slováci přicházeli do mnohých dalších osad.
Roku 1890 ve stolicích Bihor a Salaj bylo spolu už 7 990 Slováků, roku 1910 až
10 862.
Rozhodnutím Vídeňského kongresu 30.8.1940 připadlo Sedmihradsko Maďarsku. Skoro všichni muži odešli s maďarskou armádou na frontu.

Vesnice a osady se slovenským obyvatelstvem :

Bicaciu ( Bikáč ) : Slováci sem přesídlili z jiných slovenských obcí v Rumunsku koncem 19. století.. V roce 1910 zde žilo 456 obyvatel slovenské národnosti, původem ze župy Zemplínské, Šarišské a Abovské. Do ČSR reemigrovalo jen málo rodin.

Bodonoš ( Budoi ) : zde se usadili první slovenští přistěhovalci roku 1790 kolonizací grófa Barranyho a obec vznikla roku 1803. První přistěhovalci pocházeli z Detvy a z Kysúc. Roku 1930 měl 462 obyvatelů, roku 1948 až 829 ( 221 slovenských rodin ).

Bogdana Huta ( Kašápotok ) : obec byla založena asi roku 1820. Prvními obyvateli byli Slováci Kortiš, Ďuriš, Bigas. Přišli sem z okolí Detvy a z Gemera. Část slovenských obyvatel se usadila v asi 4 km vzdálené osadě Mires, kde žije 8 rodin.
V roce 1948 obyvatelé reemigrovali do ČSR a usadili se v blízkosti Kaplice, Jáchymova a Jablonce nad Nisou.

Boiana Huta : leží v župě Salaj, pošta v Pacale ( Patal ), vznikla okolo r.1840 při vnitřním stěhováním Slováků v Sedmihradsku. Po roku 1946 se obyvatelé přestěhovali do okolí Jeseníka a Českého Krumlova.

Borod – Šarany : obec byla založena v letech 1871 – 73 občany z Valea Ungurului. Prvními zakladateli byli : Bejda, Gombecký, Dirbák, Daniel, Koňárik, Špirka, Račák, Marek, Strapek, Machala, Mareček, Juhaňák, všichni byli dřevorubci.

Boromlak ( Borumlak ) : byl založený roku 1812 Slováky z okolí Detvy, Zvolena a z Gemera.
První osadníci : Kortiš, Olšák, Druhda, Černaj. V době založení asi pět rodin. Před reemigrací zde žilo asi 549 obyvatel slovenské národnosti a 360 rumunské národnosti.
Je to smíšená obec, ve které roku 1930 žilo 693 Slováků ( 65,6 % obyvatelstva ).
Osady :Ritoblagy, Popury, Fogáš – zde žijí jen Slováci.
K 1.lednu 1949 reemigrovalo 406 obyvatel ( 199 mužů a 207 žen ), kteří se usadili v okolí Sušice, Vejprt a Jablonce nad Nisou.

Ciganešt : viz Tiganesti de Griš.

Fegernik : slovenští přistěhovalci kolonizovali počátkem 19. století v samostatné ulici vedle Rumunů. První přistěhovalci : Vilhan, Horný, Pardek, Dubovan, Segeč, Boháč, Kamenský, Adamec, Greguš, Trubač a Kalamár.. V okolích osadách a samotách žije několik slovenských rodin.

Glimei : osada poblíž zaniklé osady Polana Flora, ze které se přestěhovali obyvatelé kolem roku 1830.

Halmosd ( Halmošd ) : je rumunská obec v okrese Simleul Silvanei, kraj Salaj. Slováci se sem přistěhovali ze sousedních obcí Valea Tarnei a Valea Ungurelei. V roce 1947 před reemigrací zde žilo 475 Slováků. Po reemigraci zůstalo asi 120 obyvatel slovenské národnosti.

Huta Certeza : začátkem 19. století se sem přistěhovali Slováci ze Zemplína, Šariša a Abovské župy.Zemplínský dialekt zůstal zachován do konce 19. století. V blízkosti leží osada Bujar Haz, kde žije asi 15 slovenských rodin. Po roce 1946 skoro všichni obyvatelé remigrovali.

Huta Voivozi ( Stará Huta ) : je typickou kopaničářskou osadou, ve které roku 1930 žilo 713 obyvatel - takřka všichni Slováci. Stará Huť byla založena Slováky, kteří přišli ze zemplínské stolice r.1830. Kolonizoval je sem na kácení lesů maďarský magnát Batthyányi.
První osadníci : Žižčák, Švédik, Pešek, Janoštiak, Soroč, Semelpavelec a Kutlák.
Obec patří do okresu Aležd, kraj Bihor ( dnes Krišana ) a je dlouhá 6 km a 4 km široká.
V blízkosti Stáré Huty je smíšená obec Padurea Neagra ( Čierny les nebo také Bystrá, mad. Fekete Erdó ), kterou založili v 18. století Němci, Češi a Slováci. V obci je sklárna, kde působili nejlepší skláři Spevák, Tanhanzer, Brada atd., kteří po r.1948 reemigrovali do ČSR.
V blízkosti Starej Huty jsou obce s čistě slovenským obyvatelstvem – Sočet, Marca Huta ( Bojovske ), Bodonoš ( Budoi ), Varzari, Baromlak, Groš, Sinteu, Nová Huta. Židáreň ( Valea Tárnei ), Sacalaseu Nou ( Nový Šástelek ) a obce s převahou obyvatel jiných národností jako Suplacoel de Barcau, Halmožd, Černuša.
Ze Starej Huty reemigrovalo asi 300 občanů slovenské národnosti. Obec si však zachovala svéráz a je nadále slovenská.

Chiovag ( slov. Kivág ) : smíšená obec, kam se přistěhovali Slováci z okolních slovenských obcí..

Mires : viz Bogdana Huta.

Negresti ( Negrešt ) : je smíšená obec blízko Satu Mare, kde do roku 1947 žilo asi slovenských rodin – asi 150 obyvatel. Koncem 19. století sem přišlo asi slovenských rodin ze slovenských rudohorských obcí. Po roce 1946 obyvatelé reemigrovali.

Padurea Neagra ( Čieny les, slov. Bystrá, mad. Fekete Erdö ) : sklárna zal. v 18. stol.

Patal ( rum., slov. Pacal ) : v listopadu 1947 asi 15 slovenských rodin reemigrovalo do ČSR.

Pestis ( slov. Peštiš ) : leží asi 5 km severně od Alesdu, v roce 1930 zde žilo asi 272 Slováků, kteří se přistěhovali z obcí Židáreň a Huty okolo roku 1880. V roce 1948 slovenští obyvatelé reemigrovali. Na samotách v okolí obce žije jen několik slovenských rodin.

Polana Flora : obec vznikla blízko zámku Poiana Florii, na poč. 19. stol., kolem roku 1830 zanikla a obyvatelé se přestěhovali do nedalekých osad Glimei a Budoiu.
Zakládající obyvatelé pocházeli z Oravy a Trenčínské stolice.

Sinteu ( Nová Huta ) : bylo také Slovenskou osadou, do které se přistěhovali roku 1817 osadníci ze Šarišské, Zemplínské a Gemerské stolice. Kolonizoval je barón Bánffy na kácení lesů.
Odtud se kolem roku 1930 asi 200 Slováků vystěhovalo do Brazílie. Dodnes patří mezi významné slovenské osady v této časti Rumunské socialistické republiky, má střední školu, na které se vyučuje i slovensky. Zdejší Slováci pěstují své národnostní folklorní tradice.
Sočet ( rum. Socet ) a Židárna ( Židareň, rum. Valea Tarnei, mad. Hármašpatak ) :
leží v pohoří Rez ( Rudohoří ). Farností patří do Nové Hutě ( Sinteu ), zakladateli byli Slováci ze stolice zemplínské, šáryšské a gemerské. Kolonizoval je zde baron Bánffy na kácení lesů. První slovenské rodiny přišly roku 1817.
Osada leží v těsném sousedství Staré Huti ( rum. Huta de voivozi ).

Pozn.: Ke konci dvacátých let 18. století se rozhodl vládce Sedmihradska arcikníže Lipot založit na území Sedmihradského rudohoří sklárny. Tato krajina byla z velké části neobydlena a byla zalesněna. Na kácení lesů byli najati rumunští osadníci a na práci ve sklárnách byli získáni skláři z Německa a z Moravy.
První sklárna byla založena v dnešní obci Stará Huta, kde se začalo s výrobou mezi léty 1730 – 1736. Sklárna byla velmi malá a neznámo kdy zanikla. Asi kolem roku 1815 začal provoz v nové sklárně a to v obci Nová Huta. Pro práci v této sklárně byli získáni skláři ze Slovenska z oblasti Utekáča, Zlatna a Malinca. Jiní skláři přišli z Lednických Rovni v Trenčínské stolice a Kalorínské Hutě z Beskyd. Provoz sklárny byl ukončen asi v roce 1870.
Zřejmě většina sklářů přesídlila do sklárny v Bystré ( Padurea Neagra ).
( Pavel Javor : Podiel Slovákov na rozvoji sklárskej výroby v Bihore ).

Šástelek ( Sacalaseu Nou ) : obec založili v první svět. válce rudohorští Slováci ze Staré a Nové Huty, Sočetu a Židárne. Obec se skládá z kopanic roztroušených v obvodu několika km čtverečných.
Většina slovenských obyvatel reemigrovala ale stále je zde početná slovenská menšina.

Tarna Mare : v blízkosti této rumunsko – maďarské vesnice žilo asi 50 rodin ukrajinského původu, kteří se do této oblasti přistěhovali v 19. století. V roce 1947 se přihlásili ke slovenské národnosti a reemigrovali do ČSR.

Tiganesti de Griš ( Ciganešt ) : do obce přišli Slováci asi okolo roku 1880 ze slovenské osady Vyšný Lugoš ( Glimej ), kde žili na pozemcích grófa Rafaela Zichyho. Když je přinutil opustit majetek odešli do obcí Tiganesti de Griš, Alesd a Budoiu.
První osadníci : Martin Lašák, Ján Bajcar, Josef Velocha. Reemigrovalo sedm rodin.

Tria : osada vedle Derne, okres Marghita, kraj Bihor, byla založena Huťanmi. Několik rodin přišlo koncem 19. století z Turzovky – např. Babčák, Chrenč, Zajac, Okuliar, původně dráteníci. Několik rodin odešlo do ČSR okolo roku 1922 ale po dvou letech se vrátili zpět.
Z obce reemigrovalo do ČSR 28 obyvatelů a jsou usazeni v okolí Kraslic.

Valea Cerului ( Cerový potok – Čerpotok, okres Marghita, kraj Bihor ) : byla založena roku 1898 Slováky z Valea Ungurului, např. Josef Maňura se ženou a čtyřmi dětmi, Pavel Strapek se ženou a pěti dětmi, Pavel Zetocha se ženou a dvěma dětmi, Peter Zetocha se ženou a dvěma dětmi a Juraj Fatura se ženou a třemi dětmi – z Valea Ungurului ( Maďar Potok ) do míst kde je dnešní obec. Pozemky patřily Rozmanovi. Je zde dodnes slovenská škola, i když mnoho slovenských obyvatelů reemigrovalo a usadilo se v západních Čechách, na jižní Moravě, v okolí Nových Zámků a Komárna.

Valea Tárnei ( slov. Židáreň, mad. Harmaspatok ) : kopaničářská obec, kterou silnice rozděluje mezi kraje Salaš a Bihor. Obec založili Slováci ze Zemplínské župy v letech 1817 – 20. Přivedl je baron Bánffy na kácení lesů. Původní název obce Harmaspatok Slováci změnili na Židáreň, asi kvůli zde prvním obchodníkům, kteří byli Židé.
Už roku 1830 si založili slovenskou školu. V roce 1910 zde žilo 940 Slováků ( 97,1 % ). Do konce druhé světové války vzrostl počet obyvatel na 1 800.
V obci žilo v roce 1948 asi 1800 obyvatel z nich asi polovina reemigrovala.

Valea Ungurului ( Magyarpaták, slovensky Gemelnička ) : je největší slovenskou kopaničářskou obcí v Sedmihradském rudohoří. Založili jí slovenští přistěhovalci ze Zemplína roku 1811. Roku 1830 zde žilo 360 Slováků v 70 domech. V roce 1910 jich už 1 573 ( 97,7 % ). Slovenskou školu zde založili v roce 1830.
Roku 1948 bylo v obci asi 3500 slovenských obyvatel. Dnes jich zde žije asi 1800.

Varzari ( okr. Marghita ) : patří mezi prvně založené obce okolo roku 1790 grófem Barányim. V roce 1948 zde bylo 103 domů a asi 500 obyvatel. Na škole se dodnes vyučuje slovensky.

Zalnok ( okres Simleu Silvanei, župa Salaj ) : obec byla založena Slováky v roce 1921, kteří se sem přistěhovali z vrchařských obcí Gemelnička, Nová Huta, Stará Huta, Židáreň, např. Juraj Dojčár, Josef Gajdoš, Ján Sevila.
Roku 1947 reemigrovalo do ČSR 178 Slováků, zůstalo 7 rodin.

Zovani – Bai ( župa Salaj ) : osada byla založena po roce 1923 a roku 1940 koupili sousední lázně a okolní pozemky Slováci v čele Jánom Trojákom a povolali další slovenské rodiny z Gemelničky, kteří se zde usadili. Roku 1948 se většina Slováků vystěhovala do ČSR.

Maďarská statistika zachytila roku 1910 v uvedených oblastí 10 862 Slováků, rumunská statistika roku 1930 už 17 063 Slováků. To svědčí o jejich velké populační síle. Od roku 1910 připadlo v Sedmihradském rudohoří na tisíc Slováků 529 osob populačního přírůstku, co odpovídá ročnímu přírůstku 26,1 na tisíc obyvatel.

Život těchto horských slovenských osídlenců byl v minulosti velký těžký. Jak jsme již vzpomněli, zeměpáni jich kolonizovali jako levnou pracovní sílu na klučení lesů, na pálení potaše ( salajky ) a částečně i do sklářských hutí. Po vykácení lesů se potom věnovali zejména polnímu hospodářství. Toto na slabých horských půdách, kterých bylo málo, však přinášelo jen slabé výnosy.
Po druhé světové válce se značná část bihorských Slováků v rámci reemigrace vrátila do ČSSR.

Pramen :
Ludovít Hamaš : Z dejín Slovákov v Rumunskej socialistickej republike. Slováci v zahraničí, 2, 1974, s.107-129.
Ján Siracky : Slováci vo svete .1, Martin, 1980, s.84-90, 203- 210.
04.06.2008 00:00:00 | 155 komentářů | stálý odkaz


Reemigrace Slováků z Rumunska po r.1945.


Po ukončení druhé světové války byly mezi Československou republikou a Rumunským královstvím uzavřena smlouva o přestěhování občanů české a slovenské národnosti zpět do Československa v rámci reemigrace.
Podle statistických údajů z roku 1930 žilo na území Rumunska celkem 33 897 Slováků, z toho největší část žila v Sedmihradském rudohoří ( např. v župách Bihor a Salaj ).
Zde obývali mírné kopcovité kraje, byli většinou nemajetní drobní domkáři, kteří pracovali jako zemědělští a lesní dělníci. Význačným rysem našich menšin v Rumunsku byla silná populace : např. 7-10 dětí u sedmihradských Slováků. To také byla z hlavních příčin emigrace do Bulharska a jižní Ameriky.
Otázka reemigrace rumunských krajanů byla již v říjnu 1945 předmětem jednání československých představitelů s místopředsedou rumunské vlády. Dne 7.12.1945 předložilo čs. vyslanectví rumunskému ministerstvu zahraničních věcí memorandum, v němž byla obnovena žádost o umožnění reemigrace osob české a slovenské národnosti z Rumunska do ČSR. Dne 5.4.1946 obdržel ministr zahraniční Rumunské republiky československý návrh o transferu osob české a slovenské národnosti do ČSR. V průběhu následujících měsíců probíhala další intenzivní jednání o různých technických záležitostech reemigrace.

Na základě dohody z let 1945 a 1946 bylo umožněno převézt reemigrantům osobní svršky, nábytek, domácí zařízení, osobní skvosty a nejnutnější nářadí pro provozování řemesel. Reemigranti byli povinni likvidovat do data reemigrace své dluhy a závazky pocházející z daní a dávek.
Na pomoc přesunu reemigrantů byl zřízen úřad Československé přesídlovací komise, která mimo jiná centra sídlila také ve Velkém Varadíně ( dnes Oradea Mare). V jarních měsících roku 1946 přijelo z Rumunska do Československa neorganizovaně v nákladních železničních vozech několik tisíc Slováků, většinou pocházejících ze žup Bihor a Salai, kde žili v osadách položených vysoko na chudých, většinou již živin zbavených půdách. Výnosnost těchto půd byla do války udržována umělými hnojivy, které však za války a prvních poválečných letech nebyly k dispozici. To vedlo k trvale špatné úrodě a nedostatku potravin. Již v květnu roku 1946 bylo v českých zemích usídleno 278 rodin rumunských Slováků. Reemigranti odmítli umístění jako zemědělští deputátníci a lesní dělníci v okresech Chrudim a Rýmařov a dožadovali se přidělení zemědělských usedlostí. Ty jim přiděleny v pohraničních okresech Šumavy, Krušnohoří, Krkonoš a Jeseníků.
Tito první ilegální reemigranti tvrdili, že jim bylo vystěhování nařízeno rumunskou vládou. Další rodiny je následovaly do konce roku 1946. Organizovaná reemigrace začala počátkem roku 1947.

Usídlování reemigrantů z Rumunska bylo příslušnými čs. úřady připravováno již od května 1946. Koncem tohoto měsíce rozhodl Osídlovací úřad, aby pro osídlování rumunských krajanů byly určeny mimo jiných i pohraniční okresy jihozápadních Čech - Kaplice, Český Krumlov, Prachatice a Sušice.
Ministerstvo zemědělství plánovalo usídlit reemigranty z řad zemědělců na usedlostech v rozloze 5-10 ha ve vyšších polohách až do 800 metrů n.m., lesní dělníky na menších usedlostech od 2 do 5 ha rovněž ve vyšších polohách a zemědělské dělníky na usedlostech ve výměře od 2 do 5 ha v oblasti horských pastvinářských družstev.
Ještě před podpisem protokolu mezi zástupci československé a rumunské vlády dne 10.7.1946 v Bukurešti, přijelo z Rumunska do ČSR neorganizovaně v nákladních železničních vozech několik tisíc Slováků, k čemuž je vedly zejména hospodářské důvody.
Jednalo se zvláště o sedmihradské Slováky usídlené v župách Bihor a Salai,v osadách zvláště položených vysoko na chudých, většinou již živin zbavených půdách. Výnosnost těchto půd byla od války udržována umělými hnojivy, které však za války a v prvních poválečných letech nebyly k dispozici. To vedlo k trvalé špatné úrodě a nedostatku potravin.
Již v květnu 1946 bylo v českých zemích usídleno 278 rodin rumunských Slováků a byla činěna opatření dalších 100 rodin, a to ve vyšších polohách. Tito reemigranti tvrdili, že jim je vystěhování rumunskou vládou nařizováno. Za prvními vystěhovalci se houfně stěhovali dalších. Většina z nich odmítala pracovat jako zemědělští deputátníci a lesní dělníci a požadovala přidělení zemědělských usedlostí. Po přidělení samostatných zemědělských usedlostí byli spokojeni ale trpěli nedostatkem finančních prostředků.
V červnu 1946, tj. ještě před podpisem protokolu o reemigraci, byli rumunští Slováci usídleni např. v okresech Prachatice, Kaplice, Jindřichův Hradec a Sušice. V prosinci téhož roku to již bylo 700 rodin slovenských Slováků. které na vlastní náklady přijely do ČSR.
Organizovaná reemigrace začala až v roce 1947 a trvala až do počátku padesátých let. V následujících letech ( do r.1989 ) byla již reemigrace do tehdejšího Československa silně omezena a jen několik málo rodin, nebo jednotlivců, se mohlo z Rumunska vystěhovat.

Pozn.: příslušná literatura k tématu je uvedena v úvodní kapitole. V předcházející kapitole jsou informace o jednotlivých vesnicích, o přibližném počtu reemigrantů a o jejich usídlení v ČSR.

04.06.2008 00:00:00 | 1 komentářů | stálý odkaz


Reemigrace rumunských Slováků do býv. okr. Trhové Sviny.

Seznam reemigrantů slovenské národnosti z Rumunska na území bývalého okresu Trhové Sviny.

Bližší informace o jednotlivých reemigrantech, včetné místa a data narození, můžete zjistit v těchto archivních pramenech ( případně u autora tohoto blogu ) :

SOkA České Budějovice :
ONV Trhové Sviny, kart. č.19 ( Čs. občanství reemigrantů kol. r.1949 ).
ONV Trhové Sviny, kart.č.28 ( seznam reemigrantů v okrese kol. r.1949 )
ONV Trhové Sviny, kart.č.93 ( Čs. občanství reemigrantů 1951 – 1953 )
ONV Trhové Sviny, kart. č.334 ( Čs. občanství, 1954, 1959 – 1960 )


Božejov ( obec Žumberk ) :

čp. ? : Morong Josef ( 1949 ) potom Žár.

Dobrá Voda ( Hojná Voda, Stará Huť ) :

čp.1 : Bubela Petr ( Stará Huť, 1949 )
čp.14 : Salva Martin ( Hojná Voda, 1949 )
čp.16 : Lašák Jan ( Hojná Voda, 1949 )
čp.18 : Bula Andrej ( Hojná Voda, 1949 )
čp.27 : Stašák Štefan, Stašák Štěpán ( Stará Huť, 1949 )

Hojná Voda ( viz Dobrá Voda ) :

Chlupatá Ves :

čp. ? : Albert Anton ( 1949 )
čp. ? : Valíček Ondrej ( 1949 )
čp. ? : Čajan Jan ( 1949 )
čp. ? : Fehir Josef ( 1949 )
čp. ? : Lidak Josef ( 1949 )
čp. ? : Jurista Pavel ( 1949 )
čp. ? : Lašák Robert ( 1949 )
Lašáková Marketa ( 1949

Kondrač ( obec Rychnov ) :

čp. ? : Smolen Juraj ( 1949 )
čp. ? : Kurek Ondřej ( 1949 ) tchán Juraje Smolena, snad žije ve stejném domě ?
čp.34 : Filipčík Josef ( 1949 )

Konratice ( obec Rychnov ) :

čp.39 : Motyčák Josef

Kramolín :

čp.12 : Šternberger František

Mýtiny :

čp.19 : Koňarik Jan

čp.23 : Talpová Veronika, Antonín Chudý

čp.30 : Labaj Karel

čp.31 : Duriš Karol

Pěčín :

čp.3 : Petr Valíček, Sojková Anežka ( v roce 1950 )

čp.36 : Lučanová Marie

Stará Huť viz Dobrá Voda :

Stropnice :

čp. ? : Kubinec Josef ( 1949 ) - Vyhlídky
čp. 185 : Kubalak Karel ( 1949 ) - Vyhlídky
čp. ? : Vrobelová Kateřina ( 1949 )
čp. ? : Šubová Šarlota ( 1949 )
čp. ? : Kubalak Ignác ( 1949 )
čp. ? : Staník Štefan ( 1949 ) přistěhoval se z obce Šejby

Stropnice – viz Vyhlídky :

Světlík :

čp. ? : Sojková Anežka ( 1949 )

Šejby :

čp.1 : Blahuta Josef ( 1949 )

čp.2 : Juraš Josef
Škorvánek Juraj
Janošťák Tomáš ( 1949 )

čp.3 : Blahuta Ignác ( 1949 )

čp.4 : Gažák Karel ( 1949 )

čp.5 : Strapek Benedikt ( 1949 )

čp.6 : Žák Martin ( 1949 )

čp.7 : Šemro Jiří ( 1949 )
Lučan Matěj ( 1949 )

čp.8 : Škorvánek Antonín ( 1949 )
Škorvánek Jan ( 1949 ) bydlí u syna

čp.10 : Janostyak František ( 1949 )

čp.14 : Dobrovský Jan ( 1949 )

čp.18 : Janošťák Jan ( 1949 )
Janošťák Martin ( 1949 )

čp.18 a : Stanik Štefan ( 1949 ) prozatimní ubytování, přesídlí do osady Vyhlídky – Stropnice.

čp.19 : Koleňák Andrej ( 1949 )

čp.20 : Žák Jiří ( 1949 )
Šubová Šarlota ( 1949 )
Bandíková Markéta ( 1949 ) bytem u bratra
Gažák Štefan ( 1949 )
Motyčák František

čp.21 : Blahuta Karel ( 1949 )

čp.24 : Blahuta František ( 1949 )

čp.26 : Juraš Josef ( 1949 )

čp.27 : Lašák Gusta ( 1949 )

čp.30 : Škorvánek Jiří ( 1949 )

čp.34 : Janošťák Tomáš

čp.36 : Dobrovský František ( 1949 )

čp.36 a : Žák Josef ( 1949 )

Štipton :

čp.32 : Pomleni Jan ( Pozn. r. 1949 uveden v seznamu reemigrantů v obci Vyšné )

Údolí :

čp.124 : Zimová Julia ( 1948 ), Zima Juraj ( 1949, také zapsán v seznamu reemigrantů v obci Vyšné )

čp.125 : Mucha Josef

Vyhlídky viz : obec Stropnice :

Vyšné :

čp. ? : Dibdak Josef ( 1949 )

čp.7 : Duriš František ( 1949 )

čp. ? : Mucha Josef ( 1949 )

čp.? : Pomleni Jan ( 1949 )

čp.22 : Zifčák Jan ( 1949 )

čp.? : Zima Jiří ( 1949 )

čp.58 : Zimová Julia ( 1949, pozn.: není v seznamu reemigrantů )

Žár :

čp.21 : Morong Josef ( 1950 ) předtím Božejov, obec Žumberk


04.06.2008 00:00:00 | 5 komentářů | stálý odkaz


Soupis pohřbených na hřbitovech ve Staré Huti a Židárně.

Seznam pohřbených na hřbitově ve Staré Huti a Židáreň z obcí Nová Huťa, Stará Huťa, Fufez, Socet ( Zachotar ), Židáreň. Soupis byl pořízen při osobním průzkumu hřbitovů v dubnu roce 2008, ale není úplný, protože část nápisů na křížích a pomnících již nebyla čitelná. Největší část zjištěných úmrtí pochází po roce 1970, starší data úmrtí se zachovala jen ojediněle.
Podle tvrzení pamětníků byla také hřbitov na katastru Nové Huti ( Sinteu ). Nacházel se asi půl kilometru od kostela severozápadním směrem. Osobně jsem v tom místě nebyl ( údajně se tam nacházejí jen dva – tři náhrobky v hustém křoví ).

hřbitov : Stará Huťa ( SH ) :
Židáreň ( Z ) :


Příjmení jméno osobní data hřbitov pozn.

Albertová Anna 1915 – 1985 SH

Bubela Jano 1912 – 2001 SH
Bubelová Berta (?) ? - ? SH

Frenka Pavel 1980 – 2000 SH
Furik Jan 2 roky SH

Gažák Izidor 1922 – 1991 Z m.Agnesa
Gažák Jan 1912 – 1980 SH m. Šarolta
Gažák ( Gaszak ) Karol 1934 – 1992 SH
Gažáková Agnesa 1925 – 1998 Z m. Izidor
Gažáková Šarolta 1911 – 2001 SH r. Šubová, m. Jan

Gondek Jan 23.10.1920 – 30.4.1983 SH m.Maria
Gondeková Maria 16.4.1910 – 21.5.1984 SH r.Skypalová, m.Jan

Hárenčák ( Harenceac ) Josif 24.1.1957 – 18.9.2004 SH
Hárenčák Tomáš 9 let SH

Hebláková Veronika 81 let SH

Hoško Jan 1931 – 1991 Z m.Margeta
Hošková Margeta n.1934 – z. ? Z m.Jan, r. Koleňáková

Choleva Jan 1929 – 1993 SH
Choleva Janoš 1909 – 1979 SH

Chovanec ( Hovanyecz ) Jan 1931 – 1970 SH
Chovanec ( Hovanecz ) Jan 1955 – 2007 Z
Chovanec Jarko ? - ? SH
Chovancová ( Hovanet ) Anna 1929 – 2005 SH

Chromek Josif 65 let Z

Janoštáková Hana z.1959 (49 let ) SH

Jaroš Ignác 1901 – 1951 SH
Jarošová Margita 1905 – 1982 SH

Jedličková Anna n.1903 ( 81 let ) SH
Jurčíková Anna 1950 – 1999 SH
Jurek Juraj 74 let SH

Kadlec Anton 49 let SH

Koleňák Anton z.20.11.1980 (74 let ) SH
Koleňák Antonín 28.2.1908 – 20.2.1980 SH m. Margareta
Koleňák Jan 1929 – 1978 Z
Koleňák Kalman 10.7.1906 – 1984 SH m. Maria
Koleňáková Margareta 1912 – 1988 SH m. Antonín
Koleňáková Maria 4.1.1910 – 14.12.1979 SH rozená Szemelbauer, man. Kalman
Koleňáková Tereza 1919 – 1990 SH matka Anna Lavrinčíková
Koleňáková Terezia 74 let Z

Korytar Jan 1908 – 1986 SH

Kubalak Bened 1935 – 1987 SH
Kubalak Franco 1905 – 1890 SH
Kubalak Janko 2.11.1947 – 16.6.1954 SH
Kubalak Peter 73 let Z
Kubalaková Anna 27.5.1948 – 17.8.1972 SH

Lašák ( Jožko ? ) ? - ? Z

Lavrinčík Štefan 1903 – 1986 SH m.Maria
Lavrinčík Tomáš 1871 – 1944 (?) SH
Lavrinčíková Anna 1897 – 1990 SH dcera Tereza Koleňáková
Lavrinčíková Maria 80 let SH
Lavrinčíková Maria 1914 – 1989 SH m.Štefan
Lavrinčíková Roza ? - ? Z

Losko (?) 1923 – 1991 SH
Lučanová Lotka 1935 – 1999 SH

Malagová Verona 1892 – 1962 Z
Maniurová Margareta 1940 – 1991 SH

Morong Kalmán 11.6.1915 – 3.2.1978 SH m.Margita
Morongová Katerina ? - ? SH r.Koleniaková
Morongová Margita 1914 – 1995 SH r. Vantrubová, m. Kalmán

Motičák ( Moticak ) Jan 1883 – 1959 SH
Motičáková Anna 1919 – 1938 SH
Motičáková Maria 10.10.1910 – 17.9.1990 SH

Rončák Josef 1912 – 1995 SH
Rončáková Anna 1919 - ? SH

Salva Ignác 1910 – 1998 SH m. Maria
Salva Karol 1928 – 1999 Z
Salvová Maria 1913 – 1980 SH m. Ignác
Salvová Maria 1945 – 1946 Z
Salvová Tonka 1911 – 2000 (?) SH

Segeč Josef 74 let SH

Sivok Duro ? - ? Z
Sivoková Agnesa 80 let Z

Skypala Anton 1949 – 1993 SH
Skypala Ignác 11.9.1930 – 28.10.2002 SH
Skypala Jan 1901 – 1984 SH m. Františka
Skypala ( Skipala ) Jan 1938 – 2006 SH
Skypala Peter 1913 – 1990 SH
Skypalová Anna ? - ? SH
Skypalová Františka 1909 – 1994 SH r.Morongová, m. Jan
Skypalová ( Schipala ) Františka 1952 – 1983 SH

Slovák Anton 1918 – 1996 Z m. Lujza
Slovák Augustin n.1933 – z.? SH
Slovák Eduard 4.9.1922 – 15.12.1992 Z
Slovák Francis 55 let Z
Slovák Francisk 3.11.1960 – 20.1.2005 Z
Slovák Jan z.1970 Z
Slovák Petr 24.5.1895 – 6.3.1975 ( 7,45 ) Z m.Anna
Slovák Petro 1888 – 1972 Z
Slovák Rubert 80 let Z
Slováková Anna 19.2.1895 – 3.11.1955 ( 15,20 ) Z m.Petr
Slováková Františka 1933 – 2002 SH
Slováková Francizka 72 let Z
Slováková Lotka n.23.12.1926 – z. ? Z
Slováková Lujza 1922 – 1988 Z m. Anton
Slováková Margareta 8.2.1931 – 15.3.2001 Z

Smolenová Agnesa 1914 – 1994 SH
Soročko Peter 1937 – 1992 SH
Sulecová Maria 1949 – 1993 SH

Šemro Jožko 75 let SH

Šuba Anton 1971 SH
Šuba Ištván 1914 – 2000 SH m.Tereza
Šuba Jan 9.6.1936 – 13.11.2002 SH
Šuba Ondrej 1904 – 1988 SH
Šuba Tomáš 1931 – 1992 SH
Šubová Agnesa 1910 – 1993 SH
Šubová Tereza 1916 – 2001 SH m.Ištván, r. Smolenová
Šubová Magdalena ? - ? SH


Václavík ? ? - ? Z
Václavík Francisk n.1932 – z. ? SH
Václavík Francisk 23.9.1904 – 9.12.1986 SH
Václavík Francis 1939 – 2006 SH
Václavík Francka 1907 – 1982 SH
Václavík Izidor 1903 – 1981 SH
Václavík Karol 1923 – 1986 Z

Vantruba Jan 1909 – 1983 SH
Vantrubová Berta 1965 SH

Velocha Ondrej 1920 – 2004 Z

Vrobel Tomáš 1914 – 2001 Z
Vrobelová Eržika 1957 – 1990 Z
Vrobelová Francizka 1914 – 1993 Z
Vrobelová Šarolta 6.6.1938 – 8.11.1945 SH

Zifčiak Jan 1903 – 1998 SH
Zifčák Peter 27.4.1938 – 31.4.1999 SH
Zifčáková Šarlota 1931- 2006 SH




03.06.2008 00:00:00 | 1 komentářů | stálý odkaz


© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se